Hloupost, láska, smrt

30. října 2012 v 22:20 | Midori
Ahoj. Ještě stále nevím, o čem ta básnička má být, tak ani nevím, co na úvod. Snad jen, komentujte :D

"Nechci skončit sám..."
"A ty si někdy nebyl?"
"Co když... je to jen klam?"
"Jo. A vlk nikdy nevyl..."

Hádali se dva,
štěkali jak psi,
jak princezna tvá,
co myslí si.

Myslí, o kráse své,
spanilosti.
Však co je mdlé,
její hlouposti.

Vidí jenom sebe,
na ostatní nebere ohledu,
přehlíží i tebe,
samozřejmost je v pohledu.

Je krásná jak lilie,
jak malé štěňátko,
však hloupá jak Petúnie,
jak trolátko...

Postupně jí všichni opouštějí.
Rodiče umřeli, bratr umřel,
Už jenom tlejí,
Nikdo nevzezřel.

První dítě odešlo,
druhé umřelo,
třetí bylo, nevěsto,
čtvrté? nic nemělo.

Zbyl jí jenom manžel,
co neměl jí rád,
jenom drobný kašel,
kde nemoci mají hrad.

I on umřel.
Co jí zbylo?
smutek, tmavý jak uhel,
co nyní není, kdysi bylo...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kutano Kutano | 14. listopadu 2012 v 20:08 | Reagovat

Hmm, už se nemohu dívat na ten nápis ''snad jen komentujete'' a žádný komentář tu není :-D
Ale asi tě nepotěším, ale tu písničku od srdce nenávidím. Pokud člověk bojuje se smutkem, tak tato písnička která je ho plná do něj člověka zaručeně uvrhne. Bohužel. Ale třeba 'Kouzlo' od Wanastowek zbožňuju.
A básnička? 20 minut jsem přemýšlel, co napsat. Ale stejně jsem nic nevymyslel. Nechci opakovat komentáře od Yuubi a žádná další pochvala pro básničku mě prostě nenapadla. A tohle si ode mne ta básnička nezaslouží. Promiň :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama